Sokolovská čurda | Divadlo bez zákulisí

HISTORIE

Vznik Sokolovské čurdy

     Jak vznikla Sokolovská čurda? Tak to se musíme přenést do roku 1999, kdy zorganizoval Bohouš Gondík s partou nadšenců znovuzrození divadelního souboru v Sokolově. Nově utvořený soubor vstoupil na jeviště s hrou „Přišel na večeři“ v prosinci 1999. Měl jsem tu čest si poprvé v životě zahrát divadlo. Konečně se ukojila má věčná touha „šaškovat a předvádět se“.      Je sice pravdou, že jsem nastoupil do souboru jako kulisák, ale vinou zdravotních potíží jednoho z protagonistů jsem se nakonec dostal k mluvené roli. S touto hrou se náš soubor pln nadšení a nekritičnosti vydal v březnu 2000 na Oblastní přehlídku amatérského divadla do Horažďovic.      To co jsme zde zažili, nás naplnilo nadšením, pocitem uspokojení z divadla a krásné atmosféry. Za sebe můžu směle tvrdit, že jsem byl absolutně nadšen. Hráli jsme, jak jsme hráli a porota byla nad námi nováčky více než shovívavá. Společenský večer v sobotu nám naše nadšení ještě zvýšil. S úžasnými pocity jsme se vrátili do Sokolova s tím, že na další ročník musíme určitě jet znovu. To se stalo v roce 2001. Na přehlídku 9. – 11. března 2001 jsme do Horažďovic vyrazili se hrou Obraz. Nevím, zda to bylo nadšením z nečekaného úspěchu (přehlídku jsme absolutně vyhráli), nebo zásadním množstvím Jägermeistera v krvi, ale stalo se toto:      V sobotu 10. 3. 2001 při společenském večeru jsem se euforicky pohyboval po kulturním domě. U jednoho stolku v předsálí kulturního domu v Horažďovicích (ten blíž k baru, u jeho konce k hlavnímu vchodu) stály dvě dámy – Lenka Lázňovská a Máša Caltová. Mohlo být tak 22:00 a zábava byla v plném proudu. Dali jsme se, teda já jsem se dal s nimi do řeči a obdivoval „organismus“ přehlídky. Dámy kývaly a byly fakt tolerantní. Hovor plynul a najednou to ze mě vylítlo „My budeme dělat v Sokolově taky přehlídku“. Mé fanfarónství dostoupilo vrcholu. Dámy užasle zíraly a začaly mi okamžitě tuto myšlenku vyvracet a rozmlouvat. To mě nabudilo a s argumentem „bude úplně jiná a nebude určitě postupová, to slibuji“ jsem tím víc, na nápadu trval. Upozorňuji, že soubor ani Bohouš Gondík o tomto mém „skvělém nápadu“ neměli ani páru. Bohoušovi jsem se s touto myšlenkou a rozhodnutím pochlubil ještě toho večera, ale asi to taky nebral moc vážně. Po návratu do Sokolova mi došlo, co jsem to vyvedl, ale má vrozená ješitnost a nesoudnost mě hnaly vpřed. Probral jsem to s Bohoušem, který mě uvedl do reality, a začali jsme připravovat základní osnovu. Bohouš o něčem podobném léta snil a na rozdíl ode mě měl i letité zkušenosti. S nápadem se ztotožnil a tak jsme se do toho dali. Mimochodem, název Čurda a myšlenka oceňovat malou roli je jeho nápad.      Trvalo to řadu dnů, ale nakonec jsme to dali dohromady.Potajmu jsem se domluvil s tehdejší ředitelkou sokolovského MDK Leou Krejčovou, která pod palbou argumentů a tíhou mého nekonečného monologu nakonec rezignovala a dala souhlas. V té době jsme byli kroužek MDK a bez souhlasu zřizovatele by to nešlo. Za to, že nám umožnila toto, v té době, bláznovství jí patří věčný dík. S tímto vším jsem svolal schůzi souboru a všem toto slavnostně oznámil. Úžas v jejich tvářích si budu asi pamatovat navždy zrovna jako první reakci „ty ses úplně zbláznil!“. Fakt je, že bez podpory Bohouše by mě soubor asi poslal do háje zeleného. Ale Bohouš byl vždy autorita a tak nakonec soubor souhlasil s tím, že ale nemáme ani tušení co taková přehlídka vyžaduje. Vyrazili jsme tedy na Artamu do Prahy, kde jsme způsobili menší šok Milanu Strotzerovi. Nevěděli jsme proč, ale všichni nám to rozmlouvali. Dneska víme, že oni věděli, co sebou taková přehlídka nese a přináší. Opět jsme vytrvali a nakonec jsme spolu s Milanem ustanovili termín konání na poslední víkend v září, abychom se nekryli s ostatními divadelními akcemi v republice.      No a pak jsme už to byla „brnkačka“. Vybrali jsme logo přehlídky (výslednou podobu vytvořil grafik Karel Voborník), vytvořili cenu (vymyslel a dodnes vyrábí Pavel Čermák), rozeslali pozvánku prostřednictvím Amatérské scény, domluvili lektora Františka Zborníka (jezdí dodnes a říká, že rád) no a čekali, kdo bude mít zájem. Alibisticky jsme vyhlásili první ročník jako nultý, kdyby to bylo fiasko. Říkali jsme si, že když skončíme nultým, tak to není taková blamáž jako končit prvním. Byl to takový průzkum bojem. Tak se narodila úplně první, nultá Sokolovská curda 2002.      K našemu úžasu přišlo asi 20 přihlášek! To co následovalo, bylo peklo. Výběr souborů, příprava a celková organizace se dají dnes s odstupem 10 ti let pojmenovat jedním slovem - katastrofa. (Do toho mě neuvěřitelně zařízl jeden člověk, ale to je na jiné povídání o vztazích mezi divadelníky.) Navíc celou organizaci obstarával jeden člověk (moje maličkost) a ten rozděloval úkoly ostatním. Je třeba zkonstatovat, že jsem to naprosto nezvládl. Náhle mi došlo, proč mi to všichni rozmlouvali. Tento „centrální model“ naštěstí vydržel jen do druhé Čurdy 2004 (tj. třetího ročníku) a pak se už postupně utvořil realizační tým, který zajišťuje organizaci dodnes.      Samozřejmě jsme si za těch 10 let prošli spoustou neúspěchů a ne vše se vždy podařilo. Dokonce jsme jednou museli ukončit představení zatažením opony (byla to rádoby improvizace, ale hlavně katastrofa). Ale to k tomu asi taky patří. Z chyb se učíme a snažíme se pokud možno nedělat stejné, ale naopak vytvářet nové, originální a neočekávané. Od roku 2009 udělujeme navíc cenu za scénu „Zlatý vrtík Vaška Junka“ na památku našeho kamaráda z divadla D3 Karlovy Vary, který v tom roce tragicky zesnul. Byl skvělý scénograf, fotograf, osvětlovač a tímto mu vzdáváme zasloužený hold. Takže takhle se narodila Sokolovská curda. Máme za sebou deset ročníků a před sebou snad desítky dalších. Snad nám vydrží přízeň sponzorů, MDK, diváků a hlavně zájem souborů se v Sokolově poslední zářijový víkend potkat a zadivadlit si jinak než je obvyklé. Není důležité kdo je „rodičem“ našeho dítka, důležité je, kdo ho vychovává a stará se o jeho růst a rozvoj. Důležité je, že 10. 3. 2001 v Horažďovickém kulturním domě, v cca 23:00 vůbec vzklíčil prvotní nápad.      Důležité je, že tento nápad všichni zúčastnění (organizátoři, herci, diváci) pečlivě opatrovali a ve dnech 27. – 29. 9. 2002 se uskutečnila první přehlídka Sokolovská curda 2002. Důležité je, že jsme ho uchránili před nepřízní ekonomické situace a navzdory úkladům některých lidí od, kterých bych to nečekal.      Dnes po 10 ti letech můžeme hrdě říct „Sokolovská čurda žije a bude žít i nadále!“. Stojí za tu námahu a nervy. Za soubor Divadla bez zákulisí, o. s. si dovolím dodat, že vždycky za to stát bude!      PS – pokud jsem se někde dopustil nějaké nepřesnosti v datu nebo popisu událostí, prosím o shovívavost. Nejedná se o úmysl, ale už holt nejsem nejmladší a tohle je to, co obsahuje moje paměť. Martin Volný

VÝSLEDKY

Rok 2017

     "Sokolovskou čurdu" získal Luděk Švehla coby kuchař ve hře "Generálka císaře Napoleona"- DS Vltavan Týn nad Vltavou.      Zlatého vrtíka Vaška Junka získal DS při MKZ Horšovský Týn za scénu v pohádce "O šípkové Růžence aneb kouzelné divadlo".      Nominační certifikát do předplatného MDK Sokolov na sezónu 2017/2018 získala hra "Generálka císaře Napoleona".

VÝSLEDKY

Rok 2016

     "Sokolovskou čurdu" získal Jaromír Holfeuer coby dědeček ve hře ROZMARNÉ LÉTO - Rádobydivadlo Klapý.      Zlatého vrtíka Vaška Junka za nejlepší scénu získala Jana Stejskalová za scénu ve hře ROZMARNÉ LÉTO - Rádobydivadlo Klapý.      Nominační certifikát do předplatného MDK Sokolov na sezónu 2016/2017 získala hra "ROZMARNÉ LÉTO Rádobydivadlo Klapý!!!

h3>VÝSLEDKY

Rok 2015

     "Sokolovskou čurdu" za nejlepší malou roli získala postava Igora z hororové komedie Psychopatovo velmi pozdní odpoledne v podání souboru ÚNOS Liberec.      Zlatého vrtíka Vaška Junka za nejlepší scénu obdržel soubor AMADIS Brno za scénu ve hře S hlavou v oblacích.      Nominační certifikát do předplatného MDK Sokolov na sezónu 2015/2016 obdržel Divadelní klub Jirásek Česká Lípa s představením hry Maratův Sade.

VÝSLEDKY

Rok 2014

     "Sokolovskou čurdu" získaly Jana Aksamitová a Jitka Rybolová coby andílci ve hře "AŤ ŽIJÍ NEBOŽTÍCI" - Divadelní soubor Domu kultury Krupka.      Zlatého vrtíka Vaška Junka získal Miroslav Lešek z DS Trosky Kraslice.      Nominační certifikát do předplatného MDK Sokolov na sezónu 2015/2015 obdržel Divadelní klub Jirásek Česká Lípa s představením hry Maratův Sade.

VÝSLEDKY

Rok 2013

     "Sokolovskou čurdu" získala smečka psů ve hře Jedlíci čokolády v podání divadla JakoHost, Plzeň.      Zlatého vrtíka Vaška Junka získalo divadelní studio D3 Karlovy Vary (Jiří Hnilička) za scénu ke hře Treperendy.      Nominační certifikát do předplatného MDK Sokolov na sezonu 2013/2014 získala hra Jedlíci čokolády.

VÝSLEDKY

Rok 2012

"Sokolovskou čurdu" získal kůň ve hře Tři mušketýři.      Nominační certifikát do předplatného MDK Sokolov na sezonu 2012/2013 získala hra "Úžasná svatba" divadla Amadis, Brno.

VÝSLEDKY

Rok 2011

     "Sokolovskou čurdu" získal Vít Šťastný za roli Jakoubka ve hře "Elegie tyrolská“      Zlatého vrtíka si odvezl soubor Jakohost Plzeň za scénu ve hře „Sebevrah“

VÝSLEDKY

Rok 2010

     "Sokolovskou čurdu" získal Jakub Klíma za roli MUDr. Nožičky ve hře "Rozpaky zubaře Svatopluka Nováka“      Zlatého vrtíka si odvezl soubor Amadis Brno za scénu ve hře „A co láska (luv)“

VÝSLEDKY

Rok 2009

      "Sokolovskou čurdu" získala MUŠKA (Marie Chmelíková) za roli beznohého veterána ve hře "Ať žije Bouchon“      Zlatého vrtíka si odvezl soubor PIKI Volyně za scénu ve hře „Podivné odpoledne Dr. Zvonka Burkeho“

VÝSLEDKY

Rok 2008

"Sokolovskou čurdu" získala kukačka ve hře "Postel pro anděla“

VÝSLEDKY

Rok 2007

     "Sokolovskou čurdu" získal Lukáš Klíma za roli překládacího zařízení ve hře "Zde by měly kvést růže?“

VÝSLEDKY

Rok 2006

     "Sokolovskou čurdu" získal za roli houslisty ve hře "Dvojí pravda o Vilémovi z Rožmberka“

VÝSLEDKY

Rok 2005

"Sokolovskou čurdu" získal Jaroslav Jílek za roli ve hře "Racek“

VÝSLEDKY

Rok 2004

     "Sokolovskou čurdu" získal Ivo Kolařík za roli pacienta Bohouše Alka ve hře "To neřeš !!!"

VÝSLEDKY

Rok 2003

     "Sokolovskou čurdu" získal František Kaska za vedení loutky oslice ve hře "Kouzelnej mlejn"

VÝSLEDKY

Rok 2002

      "Sokolovskou čurdu" získal Miroslav Rada za roli „páníčka Toma psa Bonga“ ve hře "Sylvie"